Wellbeing ve vzdělávání a střední článek ve školství

Konference Úspěch pro každého žáka s podtitulem Společně to zvládneme se uskutečnila online dne 3. 11. 2020.  Tématem bylo zavedení středního článku ve vzdělávání v České republice ve vazbě na Strategii ve vzdělávání 2030+, inspirace z Finska a kanadského Ontaria, ale i Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Robert Plaga, ministr školství, v úvodním příspěvku shrnul zkušenosti z nedostatků ve vzdělávání z doby jarní koronakrize. Nedostatky shrnul následně:  přehlcené RVP,  vnitřní/vnější konektivita, slabiny ve využívání IT. Nicméně poukázal i na skokový nárůst využívání on-line technologií  a možnosti revize stávajících RVP,  tj. soustředit se na to, co je důležité. Řadu změn lze dělat na úrovni lokální, na úrovni škol.

Miroslav Hřebecký, Eduin, podrobně analyzoval fungování našeho vzdělávacího systému zejména s ohledem na distanční vzdělávání. Prezentoval řadu statistik a průzkumů. Mezi hlavními závěry příspěvku lze zmínit: CHYBĚJÍCÍ LEADERSHIP učitelé nejsou pedagogickými lídry (jsou zahlceni dalšími povinnostmi); KOLEGIÁLNÍ PODPORA daří se tam, kde je široce nastavena spolupráce (mezi učiteli, mezi stupni atd.); CHYBĚJÍCÍ KONEKTIVITA je větší problém, než vybavení IT zařízeními;  REZERVY V ŘÍZENÍ systém nebyl vůbec připravován,  nízký stupeň koordinace, pomalý přenos informací, postupně se rodící metodická podpora (ad hoc spíše než ministerstvo). Koronakrizi lze vnímat i pozitivně: přinesla digitální skok; vyšší podíl formativního hodnocení; nutnost redukce vzdělávacího obsahu; rodiče si uvědomují důležitost školy a náročnost učitelské profese.  

V dalším příspěvku přiblížila Sylvie Pýchová, SKAV, rodící se Partnerství pro vzdělávání 2030+. Přestavila podrobně strategické cíle v oblasti vzdělávání a hledání efektivního způsobu řízení ve vzdělávání – střední článek, který podpoří efektivní řízení a zajistí rovné příležitosti všech dětí. Představila také dobrovolné uskupení Rady Partnerství – členové NS MAS, AŘZŠ, ČRDM, AKVZ, ČOSIV, Eduzměna. Na Sylvii Pýchovou navázal expertní panel Zkušenosti z praxe – jak vést a podporovat vedení škol za současných podmínek?

Olli-Pekka Heinonen přestavil finský přístup ke vzdělávání. Mimo jiné podtrh význam wellbeingu dítěte a spolupráci aktérů. Musíme se starat o wellbeing dítěte, aby se mohlo vzdělávat, musí být respektována jeho individualita, jeho možnosti. Všude musí probíhat vyučování na stejné úrovni, je třeba zajistit, aby vzdělávání odpovídalo rozmanitým potřebám dítěte, tzn. rovnosti a rovnoprávnosti lze dosáhnout tím, že dokážeme vzdělávací služby a podporu poskytovat či uzpůsobit přesně podle potřeb a možností dítěte. Důvěra je základním předpokladem, aby systém dobře fungoval. Je třeba zapojit nejrůznější aktéry, abychom mohli zajistit wellbeing a učení dětí. Potřebujeme vtáhnout do procesu učení jak děti, tak rodiče, další aktéry, učitele. Bez vzájemné spolupráce a podpory systém nebude fungovat. Vazba mezi wellbeingem dětí a jejich učebních výsledků je doložitelná.

Funkci středního článku řízení na ontarijském příkladu představil Andy Hargreaves  v příspěvku Jak zlepšovat vzdělávací systémy přístupem „vedení ze středu“. O řízení musíme přemýšlet jinak, shora-dolů přístup má své limity, ale nemusí být ve své podstatě špatný, funguje v případě jednoduchých cílů, minimálního počtu priorit, výsledky jsou snadno měřitelné. Pokud ale chceme, aby žáci byli schopni sami své učení ovlivnit, nechceme jen vzdělávat pro kariéru, ale také jako občany, využít strategie inkluzivního vzdělávání atd., pak je tento model obtížně uplatnitelný a vhodnější je koncept řízení středu – leading for all, př. koncept inkluzivního vzdělávání je spjat silně s komunitou. Vláda musí dát pravomoci nižším úrovním řízení, aby bylo možné implementovat novou koncepci vzdělávání, využit principu subsidiarity (ty, na které to bude mít dopad, by měli mít největší možnost  to ovlivnit).

Všechny příspěvky jsou v záznamu včetně prezentací dostupné na webu.