Studijní cesta za příklady dobré praxe

Na pracovní cestu do Tyrolska vyrazilo letos v září 30 zástupců z obcí, měst, podnikatelů a zemědělců z území naší MAS a partneři Celostátní sítě pro venkov pro inspiraci i výměnu zkušeností. Níže přinášíme několik z příkladů dobré praxe podpořených projektů z programů rozvoje venkova, programu LEADER a dalších, se kterými jsme se seznámili.

Samoobslužná prodejna regionálních výrobků je otevřená non-stop

V Kufsteinu nazvali kontejnerovou samoobslužnou prodejnu regionálních výrobků Hoamatkasl – spojení slov znamenající domov a hrad. Do systému prodejen je zapojeno 66 lokálních producentů. Prodejna je otevřena 24 hodin denně a platí se tady kartou. Ceny výrobků jsou stejné jako jinde. Přestože jsou regionální výrobky možná dražší, lidé je kupují, protože vědí, kdo a jak je vyrobil, a také chtějí podpořit region.

Cowork – sdílený pracovní prostor funguje i na malém městě

Prázdný a nevyužívaný obchodní dům si město Kufstein pronajalo na 50 let a vytvořilo zde díky LAG KUUSK cowork. Zaměstnanci, podnikatelé a další pracovníci si zde pronajímají místo pro práci dle svých potřeb. Je to levnější než mít vlastní kancelář. Místní cowork Inovation.raum se otvírá v říjnu. Jeho provoz bude dotovat z 20 % společně město a dalších několik podniků. Podporovat inovace prostřednictvím sdíleného pracovního prostoru a tím podporovat rozvoj regionu jim dává smysl. Podobné coworky vznikají i v okolních městech a obcích.

Sdílená kola a auta využívají lidé i v nevelkých městech a vestnicích

V Kufsteinu a v St. Johann in Tirol rozšířili veřejnou dopravu o sdílená kola. Celkem jezdí 110 kol, vrací se do 9 stanic. Lidé je nejvíce využívají na cestu do práce a z práce, ale i v odpoledních hodinách o víkendech. Systém je dofinancováván městem, ale město věří, že to má smysl. Počty uživatelů narůstají, stejně jako počty výpůjček. V České Kamenici chystají sdílená kola také. Energetická příspěvkovka města navíc podporuje systém sdílení elektromobilů. Jezdí už pátým rokem a z původních 3 se vozový park rozšířil na současných 21 vozů. A je rentabilní. Každý elektromobil je využívána 4-5 hodin denně, což stačí na pokrytí nákladů. Sdílení elektromobilů je typická pro velká města, a tak je 19tisícový Kufstein a St. Johann in Tirol průkopníkem, kterému se daří.

Bioplynová stanice zpracovává odpad a vyrábí elektřinu

Tři obce se sdružily a společně řeší odpadové hospodářství pro celkem 10 tisíc obyvatel. Provozují bioplynovou stanici, která zpracovává gastro odpad z domácností a místních hotelů a restaurací.

Areálem bioplynové stanice nás provedl Helmut Mauracher ze společnosti Biogasanlage Kaiserwingl, povídal nám o provozu bioplynky i přidružené výrobu kompostu a dřevěné štěpky.

Gastro odpad se pravidelně sváží z obcí, obyvatelé ho do nádob hází zpravidla v igelitových pytlících, ty se musí nejdříve vytřídit. Po vytřídění se odpad převádí do bioplynové stanice a přidají se bakterie. Vzniká plyn, označovaný za zelený, a z něj se vyrábí elektřina, která jde do sítě. Přebytkové teplo je využíváno na zajištění dostatečné teploty v bioplynce, které je potřeba pro správnou funkci dodávaných bakterií. Teplo je také využíváno k vysušení zpracovaného štěpkovaného dřevěného odpadu, tj. zbytkového dřeva, velkých větví i klád, například z údržby obecních pozemků. Dřevěnou štěpku využívají místní k vytápění soukromých i veřejných objektů. Prodej probíhá ze dvora, anebo je na základě objednávky zákazníkovi dovezen. Neuvažuje se o prodeji přes komerční prodejní kanály. Nabídka pokrývá poptávku. Zároveň je ve vedlejší hale zpracováván biologický odpad (drobné větve, tráva atp.), ze kterého se zde vyrábí kompost. Výsledný produkt z bioplynové stanice je prodáván jako hnojivo pro zemědělce. Celkem tak vyrábějí 4 produkty:

• Elektřina / zelený plyn (zatím není skladován, vyrobený vodík není dále zpracováván, ale do budoucna o dalším rozvoji uvažují)
• Dřevěná štěpka
• Kompost
• Hnojivo pro zemědělské využití

Bioplynová stanice zpracovává 5000 – 6000 tun odpadu ročně. Instalovaný výkon je 250kWh, podle provozu vyrobí mezi 1 a 2 GW elektřiny ročně, při provozu 24/7 je to 2 200 MW. Pro zajímavost uvádíme srovnání v ekvivalentu přepočtu na domácnosti. Průměrná domácnost spotřebuje okolo 5MW ročně, pak spotřeba stačí pro 2200/5=> 440 domácností. Takže taková bioplynka je schopná úplně soběstačně zásobovat celý rok elektřinou městečko o 1500 obyvatelích. Například Dolní Poustevnu.

Samoobslužný sběrový dvůr umožňuje třídění odpadu

Pan Reinhold Floörl, starosta obce Kössen, inicioval spolupráci 3 obcí a krom společné bioplynky mají i společný samoobslužný třídící sběrový dvůr. Vjezd do dvora je umožněn na čip, který dostává každý obyvatel. Tříděný odpad nese nulové náklady, nebo ho lze dokonce dále prodávat. Zatímco nevytříděný druhotný odpad nese náklady na odvoz a další zpracování. Třídička (sběrný dvůr) nemá žádné provozní náklady. Čím kvalitnější třídění, tím více peněz obec získá. U nich se třídění vyplácí, čistý odpad je recyklován. Třídit mohou obyvatelé v řadě separátních boxů. Většinu separovaného odpadu je možné odevzdat zdarma. Velkoobjemový odpad je zpoplatněn. Součástí odběrných boxů je váha, zároveň ve vypočítána cena a následná úhrada se provádí platební kartou. Starší občané nebo jinak znevýhodnění odvoz zajišťují díky sousedské výpomoci. Ta je běžná. Odvoz z několika bytových domů obývaných sociálně slabšími zajišťuje po dohodě obce, např. přistavuje kontejner atp. Krátce, ten, kdo se rozhodne netřídit, zaplatí významně vyšší částku za svoz komunálního odpadu.

Na střeše sběrového dvora jsou umístěny fotovoltaické panely, které produkují 330 MWh ročně. Do budoucna chtějí kapacitu rozšířit na 1 500 MWh. Tato energie odpovídá spotřebě energie celé obce. Cílem je tedy nezávislost a energetická soběstačnost obce.

Zpracování místní produkce zaručuje férové výkupní ceny

Spolupráce je základním rysem všech příkladů dobré praxe, se kterými jsme se na cestě po Tyrolsku seznámili. Náš příspěvek o příkladech dobré praxe z Tyrolska zakončíme příběhem sýrárny BIO Käserei Walchsee.

Pro region je typická pastva krav s produkcí mléka. 55 místních sedláků se spojilo v místním družstvu, které vlastní i výrobnu mléčných výrobků. Mají tak zároveň podíl na zisku, který se se promítá do výkupní ceny mléka, která se mění každý měsíc. V regionu současně funguje 6 lokálních sýráren, z toho 3 v BIO kvalitě. Vyrábí máslo, tvrdé (tzv. horské) sýry a jogurty výhradně z mléka místních krav, které jsou chovány v nejvyšším standardu bio. Výrobna byla podpořena z programu LEADER prostřednictvím místní MAS (program rozvoje venkova). Ročně zpracují 4,5 mil. litrů mléka. Součástí komplexu je i kavárna a prodejna regionálních výrobků i cowork. Probíhá zde tradiční, ekologická a bezchemická výroba mléčných výrobků s využitím moderních technologií a automatizaci výroby. Spolupráce místních znamená jistotu výkupu produkce za odpovídající ceny a zároveň prodávají své výrobky v místě i v zahraničí.

Studijní cesta byla realizována díky podpoře Celostátní síť pro venkov.